Bylinky - Zahradnictví Novák Brno – Ivančice (Alexovice)

Letničky - nepřezimující

Bazalka pravá, Bazalka fialová

Bazalka-zelenaBazalka pochází ze střední Evropy jižní Asie, dorůstá 25 - 60cm. Celá rostlina je silně aromatická. Je středně náročná napěstování, alfou a omegou je zálivka. Hodí se výborně do středomořské kuchyně, rajčatům, sýrům a rybám. Používá se do omáčky pesto (bazalka, česnek, sýr, piniové oříšky). Je to jednoletá rostlina není mrazuodolná a vyhovuje jí přímé světlo.

Bazalka v kuchyni patří mezi jednu z nejpoužívanějších bylinek. Patří mezi jednoletou rostlinu, kterou je nutné každoročně vysévat. Daří se jí lépe v květináči, nežli ve volné půdě. Na konci léta květináč s rostlinou přenášíme do interiéru. Ze záhonu ji popř. přesadíme do květináče.Tvoří 25 - 60 cm vysoké lodyhy, které se větví. Listy jsou řapíkaté a obvykle mají zelenou barvu. Existují však i druhy s kadeřavými listy či druhy červenolisté. Kvete od května do srpna krémovými květy seskupenými v hroznuBazalka-fialova.

Povzbuzuje chuť k jídlu a trávení. Odstraňuje pocit přejedení, nadýmání. Působí mírně projímavě. Říká se, že u kojících žen podporuje tvorbu mléka, těhotným ženám se však konzumace nedoporučuje.

V kuchyni se výborně hodí k masu, rybám, do salátů, těstovin, pomazánek. Čerstvá bazalka se výborně hodí k pokrájeným rajčatůmspolu s olivovým olejem. Bazalka je nepostradatelná do italské pochoutky zvané Pesto, která se používá do těstovin nebo jako marináda.

Ideálním obdobím sběru je před 1. rozkvětem květů. Listy uchováváme čerstvé, sušené nebo mražené. Déle vydrží naložené v olivovém oleji nebo v octě.

Kari zakrslé

Kari-zakrsleVýška: až 50cm, stříbrný keřík se žlutým květem

Náročnost: prospívá na slunečném stanovišti v sušší, propustné hlinitopísčité půdě. Po odkvětu je vhodné provést zpětný řez.

Jistější je pěstovat kari jako přenosnou rostlinu, přezimuje na světlém místě při teplotě 5-10°C a omezené zálivce.

Použití: v kuchyni, listy lze použít jako koření do polévek, dušeného masa, zeleniny. Výborné je také do rýže.

 

Majoránka zahradní

Majoranka-zahradniU nás není schopna přečkat tuhou zimu, proto se pěstuje jako letnička, tedy každý rok se sází znova. Kvete od června do srpna drobnými bílými nebo růžovými kvítky seskupenými v kláscích. Celá rostlina je silně aromatická.Vyžaduje slunečné závětrné stanoviště, jinak nedosahuje kvalitního aroma.Půda má být lehčí, zásaditá, bohatá na humus.Před výsadbou je vhodné půdu přihnojit organickým hnojivem. Majoránku můžeme použít i do skalky, na záhonové obruby. Na zimu nádobu přeneseme do bytu na světlé místo. Nesmíme zapomínat na pravidelnou zálivku.

Jako koření i pro léčivé účely se sbírají listy a květ. Sklizeň provádíme 2–3krát za sezonu před rozkvětem a za suchého počasí. Nejlépe v jedenáct hodin dopoledne za jasného počasí. Rostlinky se sestřihnou cca 5 centimetrů nad zemí, aby mohly znovu obrazit.Větších výnosů dosáhneme, sestřihneme-li jednotlivé stonky nad dřevnatou částí. Zbylý stonek se rozvětví. Rozkošatělá rostlina přinese při příštím sběru větší výnos. Naposledy se sklízí na podzim, kdy se vytrhávají a suší celé rostliny. Pro okamžitou potřebu lze odstřihávat majoránku průběžně, jakmile dostatečně naroste. Ostříhané lodyhy usušíme na stinném místě buď rozprostřené v jedné vrstvě nebo svázané do kytiček a zavěšené ve stínu. Poté z nich odrhneme listy a květy. První sklizeň je nejkvalitnější. Uchováváme v dobře uzavřené tmavé nádobě. Nejdéle jeden rok.

  • Majoránka obsahuje třísloviny, hořčiny a silici.
  • Má protizánětlivé účinky.
  • Působí proti nachlazení, neurózám, migréně a bolesti hlavy, střevní kolice.
  • Odstraňuje křeče.
  • Je mírně močopudná.
  • Ve větším množství působí mírně omamně.
  • Používá se do koupelí posilujících nervy.
  • Odvar pomáhá zmírňovat menstruační bolesti doprovázené křečemi a má uklidňující účinky při nespavosti.
  • Inhalace pomáhá při astmatu.
  • Naložená v oleji uvolňuje namožené svaly.
  • Majoránková mast urychluje hojení ran.  

Petržel kadeřavá

Petrzel-kaderavaPochází ze Středozemí. Již ve 3. století je uvedena petržel jako koření v římské kuchařské rukověti. U nás se rovněž obecně rozšířila a její nať byla používána ve staročeské kuchyni do omáček. Tvořila také součást nádivek a tradičních vaječných velikonočních pokrmů.
I dnes je petržel základní zelené koření – naťová zelenina denní potřeby. Lze ji přidat téměř do všech pokrmů, polévek, smetanových a houbových omáček, sekaných mas, nádivek, dušených a pečených mas, salátů. Užívá se ke zdobení obložených chlebíčků a různých lahůdek. V úměrných dávkách je petrželka každodenní zdravou součástí jídel kuchyní mnoha.

Petržel je chladnomilná rostlina, nepotřebuje moc světla, příliš vlhká, nebo studená půda jí nedělá dobře. Petrželová nať se sklízí podle potřeby.

Petržel má močopudný účinek, byla užívána při problémech s uchováváním tekutiny v těle, včetně edémů a otylosti. Působí neobyčejně příznivě na ledviny a močové cesty, používá se při ledvinových i močových kamenech, ledvinových kolikách, zánětech ledvin, močových cest a prostaty.

Rukola - roketa

Rukola-roketaPchází ze středozemí a z jihovýchodní Asie. Roketa setá je jednoletá, lysá nebo jen řídce chlupatá rostlina jejíž přímá a obvykle rozvětvená lodyha rostoucí z tenkého, vřetenovitého kořene dorůstá průměrně až do výše 60 cm.

Tato rostlina rozmnožující se výhradně semeny je nenáročná, postačí ji dostatek vláhy jen v období klíčení a krátce nato. Má krátkou vegetační dobu, jen tři až čtyři měsíce. Pro přímou konzumaci jsou nejvhodnější mladé rostlinky vysoké okolo 15 cm, sklízené asi za 6 až 8 týdnů po vysetí, které mají pikantní ředkvičkovou chuť. Ze starších rostlin, které je možno ve venkovních podmínkách pěstovat až do zámrazu, lze konzumovat mladší listy. Taktéž se může rychlit obdobně jako řeřicha setá za okny na buničině.

Roketa setá je oblíbená listová zelenina hojně používána hlavně ve středozemní kuchyni, v poslední době se stává pod názvem rukola součásti zeleninových salátů a příloh k masitým pokrmům i v České republice. Mimo schopnosti působit příznivě na chuťové buňky má pro lidské tělo i další příznivé vlastnosti, obsahuje velké množství vitamínu  C a má alkaloidy s účinky diuretickými a stimulujícími zažívání, v minulých staletích byla považována za účinné afrodisiakum.

 

Trvalky nepřezimující venku

Aztécký cukr - lipie

Aztecky-cukr-lipieRostlina je také dekorativní v závěsných květináčích, koších a truhlících, protože vytváří krásné převisy. Pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu, od jara do podzimu na slunečném místě v zahradě. Při prvním poklesu teplot v říjnu ji přemístíme do bytu na světlé místo,kde přezimuje při pokojové teplotě, ale bez problémů toleruje i teplotu 8 - 10°C při mírné zálivce. Na jaře doporučujeme obměnit substrát, který by měl být propustný, hlinito-písčitý. Vzhledem k bujnému růstu hojně zaléváme a přihnojujeme po celou vegetaci.

Aztécký cukr je vhodný při redukční dietě,proti kašli,nemocným průduškám.Listy obsahují hernandulcin - 1000 x sladší než cukr) a jsou sladší než je tomu u známé stévie a používají se ke slazení čaje a jiných nápojů.

 Přidává do salátů nebo rozmělněné listy se používají do moučníků, bábovek, buchet  apod. Ve Střední Americe je doporučována při léčbě nemocí průdušek a černého kašle.Aztécké sladidlo je vhodné pro diabetiky a na redukční dietu. Na zimu si listy nasušíme v létě.

Bobkový list

Bobkovy-listJe list vavřínu ušlechtilého používaný zejména jako koření.

Působí lehce sedativně, podporuje trávení, má i antiseptický (protizánětlivý) účinek. Mimo jiné snižuje krevní cukr jako doplněk léčby diabetiků. Pije se nálev, který uděláme ze dvou bobkových listů. Zalejeme je vroucí vodou a necháme 5 minut louhovat (1/4l hrníček). Pijeme třikrát denně.

Je hojně používán do smetanových omáček, voňavých polévek, kyselých jídel, při nakládání masa, okurek nebo hub, pečení masa a zvláště zvěřiny. Využívá se také k přípravě marinád.

Mata indianská

Mata-indianskaPlazivá máta s intenzívní vůni pepermintu. Pochází ze Severní Ameriky , ale u nás mrazuvzdorná není. K přezimování stačí malý kousek rostliny. Velmi dobře roste a vytvoří dlouhý závěs.

Prospívá v polostínu až stínu s běžným zahradnickým substrátem při běžné zálivce, přihnojování běžným hnojivem. Přezimuje v chladné světlé místnosti při teplotě 5-8°C. Do květinových truhlíků jako zelený podklad mezi převislé balkónovky přes léto.

Usušené olistěné stonky se používají k přípravě lahodného čaje s mátovou chutí a vůní. V lidovém léčitelství k uklidnění žaludku, ve směsi s petrželí léčí artritidu, zmírňuje bolest, žvýkání listů tiší bolest zubů a dásní, lokálně použitá léčí vyrážky a potničky.

 

Rozmarýn

RozmarynRozmarýn je stálezelený, až 2 m vysoký, výrazně vonící keř.Stonky husté, větvené, ve spodní části dřevnatějící se šedavou kůrou.Listy jsou úzké, vstřícné přisedlé, aromatické, svrchu tmavé a lesklé, vespod šedavé. Kvete v pozdním jaru a raném létě drobnými bílými či nachovými až modrými kvítky.

Ideální je pro ni v létě pobyt venku, na slunném, závětrném stanovišti, v zimě pak odpočinek při teplotě mezi 5°-15°C. Prospívá i celoročně v bytě, pokud jí zajistíme vyšší vzdušnou vlhkost, například rosením. Svědčí jí velmi propustná půda, raději neutrální či mírně zásaditá. Nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout.Na zimu ji přechovat na světlém (je stálezelená), ale bezmrazém místě.

Má dezinfekční a antiseptické účinky. Povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, díky čemuž posiluje paměť a usnadňuje soustředění. Nálev připravený z poloviny lžičky sušených či čerstvých lístků na šálek vroucí vody také okamžitě upravuje trávení a pomáhá při nadýmání. Dále podporuje činnost jater a vylučování žluči – proto je kořenění tučných, masitých pokrmů rozmarýnkou nejen chutné, ale i velmi prospěšné. Kromě všech ostatních vnitřních orgánů podporuje i prokrvení dělohy, neměla by se tudíž užívat v těhotenství, neboť její působení může být v tomto období příliš silné a nežádoucí.

Stévie sladká

Stevie-sladkaJe bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlina. Stévie se používá především jako náhražka cukru, ale ve vyšší koncentraci může mít poněkud lékořicovou příchuť.

Stevie jako sladidlo je na rozdíl od cukru téměř nekalorická, nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je vhodná i pro diabetiky.

Dorůstá výšky 50 až 100cm a zařadila se mezi víceleté.

Pěstování v českých podmínkách: v květináči, ideální je východní parapet, popř. u okna. Stevie nepotřebujete zahrádku ani skleník. Sladké látky se tvoří více, když má rostlina dostatek světla a tepla. Z jedné rostliny lze získat až 0,5 kg sušených lístků. Na léto se doporučuje ji dávat ven a na zimu domů. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, snadno obrážejí. Listy lze užívat jak v čerstvém stavu tak zmrazené nebo sušené.

Trvalky mrazuodolné

Křen selský

KrenVytrvalá rostlina s mohutným dužnatým kořenem válcovitého tvaru z jehož hlavy vyrůstá více lysých lodyh dorůstající do výše 50 až 100 cm. Dlouze řapíkaté listy dorůstají obvykle do délky 20 až 50 cm a šířky 7 až 20 cm.

Křen je vytrvalá rostlina s mohutným kůlovým kořenem. Množíme ho výhradně vegetativně řízky z postranních kořenů asi 1 cm silných a 25 cm dlouhých, které vysazujeme do řádků na vzdálenost asi 60 cm šikmo tak, aby spodní konec sazenice byl asi 15 cm pod povrchem půdy. Aby se rostliny nevysilovaly tvorbou plodů, odřezáváme hroznovitá květenství vyrůstající do výše až 150 cm. Kořeny sklízíme druhým až třetím rokem na podzim nebo na jaře a ukládáme do bedniček s pískem do chladného sklepa, aby nevysychaly.

Křen se často pěstuje jako kořenová zelenina. Kořene se pro svou palčivou chuť (obsahuje hodně hořčičných silic) používá jako přílohy k různým masitým pokrmům nebo ze sladších druhů se vaří omáčky. Ve fytoterapii se strouhaný používá na špatně se hojící rány, zanícené klouby, při chřipce, zápalu plic i preventivně proti rozličným nemocem, např. i rakovině.

Libeček lékařský

LibecekLibeček lékařský je trvalka, která při dobrých podmínkách dorůstá až 2 metrů do výšky a během několika let se mohutně rozroste. Má rád vlhčí zkypřené půdy a slunce nebo polostín. Rozmnožuje se jednoduše semeny, pokud nebudeme pravidelně každý rok jeho plody odstraňovat před dozráním, časem by se nám mohl po zahradě rozšířit až příliš.

Pěstuje se na zahrádkách jako koření. Ke gastronomii se využívají všechny její části. Listy jako koření do polévek, omáček, salátů, do pečení. Plody do nakládané zeleniny i některých druhů pečiva. Oddenky lze kandovat.

ůsobí silně močopudně - je součástí čajových směsí, odstraňuje plynatost a zlepšuje trávení. pomáhá při revma a čistí krev.
Čaj z libečku má výrazně močopudné a tím také čistící účinky. Naše tělo zbavuje usazených toxických látek, čistí krev a je prospěšný pro jedince trpící kloubními potížemi, jako je revma, artróza nebo dna. Za tímto účelem můžeme použít všechny části rostliny, ale nejvýraznější účinek má v tomto případě kořen. Krátkým povařením sušeného kořene si připravíme čaj, který pijeme několikrát denně. Kořen se dá ale konzumovat za čerstva, stačí když ho oloupeme a vaříme jako zeleninu, např. v polévce.
Detoxikační působení se může projevit i lehce zvýšením pocením po jeho konzumaci, kdy z těla odcházejí škodlivé látky. Často se přidává do bylinných směsí proti potížím s močením, ledvinami a prostatou. Těhotné ženy by se mu však měly raději vyhnout.

Majoranka vytrvalá

Majoranka-vytrvalaJedná se o křížence majoránky a dobromyslu, vůní a chutí se velice podobá majoránce zahradní. Aromatická bylina vytvářející husté zelené polštáře, kvete fialovými úbory. Doba květu: VIII. Výška: 15 - 20 cm. Mrazuvzdornost: plně mrazuvzdorná.

Má raději slunná stanoviště, vytváří nízké trsovité porosty. Rostlinu je dobré druhým rokem rozdělit na několik menších.

Používá se stejně jako majoránka či dobromysl, do masitých jídel nebo do protichřipkových čajových směsí.

 

 

 

 

Máta marocká

Mata-marockaMarocká máta pochází ze severní Afriky, má silný obsah mentolu a navíc je sladká. Je to mrazuvzdorná rostlina, preferující slunné stanoviště a vydatnou zálivku.

Používá se při rýmě a zánětu průdušek ve formě čaje či k inhalaci. Má pozitivní účinky na trávící trakt. Chuť je oproti běžné mátě výraznější, jemnější a není nahořklá, proto na osvěžující letní čaje a koktejly Mojito.

 

 

 

Máta peprná

Mata_peprnavytrvalá bylina. Kvete od července do září. Daří na vlhkých půdách v polostínu, ale i na sušších a slunných místech. Rozmnožuje dělením trsů na jaře nebo na podzim. Potřebuje hodně prostoru, pěstuje v květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny.

Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí se může sklízet podruhé. Při sušení v sušičce nesmí teplota přesáhnout 35 st. Celsia, poté se silice ztrácí. Skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.

Má blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Podporuje funkci jater, slinivky břišní a žlučníku, snižuje tlak, při nechutenství, nespavosti, stresu a bolestem hlavy. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest.

 

Meduňka lékařská

Medunka-lekarskaJe to vytrvalá, 1 až 1 m vysoká bylina, celá rostlina se vyznačuje slabou citrónovou vůní. Kvete od června do srpna.Pochází z východního Středozemí, vyžaduje slunnou polohu a dává přednost sušším stanovištím.

Listy se sbírají krátce před rozkvětem, za suchého a nejlépe chladnějšího počasí, kdy je obsah silice nejvyšší. Nať se získává asi třikrát do roka, když doroste výšky 30 cm a počínají kvést. Suší se ve svazečcích. Nejvhodnější sušit nať přirozeným teplem ve stínu; při umělém sušení do 35 °C. Musí se uchovávat v dobře uzavřených nádobách na suchém místě nejdéle rok.

Povzbuzující chuť k jídlu, proti nadýmání, křečím a jako uklidňující prostředek, při poruchách nervového původu, nespavosti a bušení srdce, při nachlazení a chorobách žlučníku. Příčinou velké lidové obliby je její naprostá neškodnost, takže užívat i dlouhodobě.

 

Oregano - dobromysl obecná

Oregano-dobromyslJe rostlina z čeledi hluchavkovitých. Využívá se jako koření i v léčení chorob. Kvete v červenci až září. Preferuje slunečné polohy, propustné půdy s obsahem vápníku. Množí se semeny, dělením trsů. Roste rychle.

Používá zejména jako koření, typicky pizzy, je součástí provensálského koření. Nejčastěji do polévek a omáček (obecně se hodí všude tam, kde se dává majoránka). Chuť je výrazná. Sbírá se kvetoucí nať, přítomnost plodů je nežádoucí.

Má aseptické a protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči.

Pažitka

PazitkaPažitka je oblíbenou naťovou zeleninou. Obsahuje hodně vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík. (Ze 100 g pažitky získá naše tělo 10 mg vitamínu C.)  Má cibulové aroma, které povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení.

 Používá se čerstvá, ale nedoporučuje se v sušeném stavu, protože ztrácí své aroma. Lepší je pažitku skladovat v zamražené podobě. V kuchyni má široké použití. Dá se jí ochutit chléb s máslem nebo polévky. Výborně chutná nasekaná do salátů či vaječných jídel, kde může nahradit cibuli, ale i houbových pokrmů. Přidává se i k lehkým rybím specialitám nebo do omáček. Pro svou zelenou barvu bývá nejen kořením, ale i ozdobou jídel na talíři.

 

Pažitka čínská

Pazitka-cinskaPažitka čínská má ploché listy s jemně česnekovým aroma. Někdy se také nazývá česneko-pažitka. Má vysoký obsah vitamínu C. Sklízí se dle potřeby a to seřezáním či stříháním natě. Pažitku sejeme do hnízd nebo do řádků. Je mrazuvzdorná a vydrží i několik let. Vyžaduje dobře propustnou, výživnou a vlhkou půdu.

 

 

 

 

 

Saturejka horská

Saturejka-horskaSaturejka horská je vytrvalá rostlina. Kvete jemnými bílými květy. Prospívá jí slunné stanoviště a propustná půda. Před zimními mrazy vhodné ochránit přikrývkou z listí, slámy či chvojí. Snadno se množí semeny i vrcholovými a stonkovými řízky, na jaře a na podzim také dělením trsů.

Dovede díky silicím optimalizovat trávení. Působí také dezinfekčně i mírně tonizačně. Má příjemnou, mírně štiplavou, kořenitou vůni, která připomíná zemitější tymián i oregáno. Je součástí proslulé provensálské směsi koření. Je ideální k masu i luštěninám. Saturejka umožní omezit používání soli, aniž by pokrm ztratil na chuti. Kromě luštěnin ji přidáváme do omáček i polévek, výtečná do mletých mas a sekané, hodí se i do vaječných pokrmů a k dušené zelenině, variety vonící po citrónu se velmi hodí i k rybám a mořským plodům.

Tymián

TymianJedná se o nízký polokeř vysoký 20–30 cm. Zespodu dřevnaté lodyhy jsou hustě obrostlé drobnými čárkovitými listy. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Působí proti průjmům, nadýmání, při zánětech zažívacího traktu. Mírní i kašel, obecně působí protizánětlivě. Tymián je jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům.